Bláboly druhé

24. února 2018 v 13:15 | Kyrtan |  Něco málo z "poezie"
Svět nám běží, venku sněží
vždyť je zima, tak o co běží.

Sedíme doma, zabalení v dece.
Pijeme čaj, co chutná nám přece.

Vzpomínáme na léto, kdy nám bylo teplo.
Chceme aby bylo jaro a s ním přišlo světlo.

Zima je plná chladu a tmy
a já bych nejradši aby šly.
Ty dlouhé dny tmy,
kdy úsvit přichází až kdy.

Zima je však krásná a v noci bývá jasná.
Když zasvítí nám sama luna, kdy běží po louce bílá kuna.
Stopy mnohých zvířat, můžeme ve sněhu vídat
Když nohu za nohu museli střídat a sněhem se tak prodírat.

Každý vločka své tajemství má,
jedna je vyřezaná, druhá zase kulatá.

Když pak ulehnou na větve stromů
a ustelou si k spánku.

Vidíme stromy, které chvějí se při lehkém vánku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama