Bláboly třetí

27. února 2018 v 21:55 | Kyrtan |  Něco málo z "poezie"
Slunce, voda,
život půda.
Živel blesku,
a život v třesku.

Vítr světem sám se toulá,
a já bych s ním hned táh.
Toulat se světem bez konce,
bez odpočinku, bez soudce.

Žít svůj život divoký,
plný chmutu, deště, prokletí.

Létat světem sem a tam,
nemít stání,
nemít cíl,
nemít spád.
Tenhle život poznal bych rád.

Jen na chvíli být tím větrem,
vidět svět letem.
Podívat se na ni,
na tu před kterou dech tajím.

Zapomenou na strachy
a vrhnout se pod mraky.
Přiznat si ztráty
a jít dále bez nálady.

Život je jen jeden,
proč si jej tedy kazit.
Raději budu se smát a bavit,
než životem svým se plazit

Život umí naložit kříž,
nez aby pomáhal ti spíš.
Ukáže ti pouze svá záda,
která má vždy tak strašně ráda.

Toulal bych se světem rád
a hledal svůj konečný pád.
Objevil bych třeba osud,
co nenadchl by mě doposud.

Studem zrudlé tváře,
když stojím sám u oltáře.
Utekla mi naděje,
že venku se nic neděje.

Slyšet hluk,
nevidět nic.
Cítit lásku,
ale necítit nic....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama