Dívka druhá část

27. února 2018 v 22:15 | Kyrtan |  Něco málo z "poezie"
Vítr zavál,
a lehce zašeptal.
Jsi tu,
na konci mého světa.

Děvče sevře svitek,
a oči upře vzhůru.
Odpusťe mi moje hvězdy,
vždyť na vás vždy vzpomínat budu.


Krok do prázdna...
Pád do temna...

Pak však z čista jasna,
zjevila se ruka z dály,
zachytila její pád,
a temná myšlenka v zhasla

Uplakané oči upřely se opět k nebi,
hledala asi důvod proč je stále na zemi.

S pocitem že sama není,
odchází domů, do říše snění.

Zdál se jí sen
že přišel ten,
kdo pomohl jí ven,
kdo zachánil jí před zlem.

Měla pocit že ho zná,
ale jeho tvář jí stále utíká.
Cítila ten zvlaštní pocit,
že chtěla by s ním býti v noci.

Tu noc kdy sama sebe našla,
kdy on zachytil její rámě.
Tam kde ona přišla,
a chtěla zavolat mámě.

Strach v ní tehdy vyhrál
a ona chtěla všechno skončit.
Někdo ji však zachránil,
a i tak příběh končí.

Kdy dívka najde svoji duši snovou,
kdy zamiluje se s nadějí novou.
Začne věřit že štěstí je tu s námi,
ono se jen zasměje a ukáže jí další rány...

Nemějte však strachy,
o naši dívku rozvernou.
Dobře to s ní dopadlo,
je přeci básní smyšlenou

ach jak slova dokážou lhát, když člověk ví jak větu k větě dát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama