Mládí- vlastní pohled

20. února 2018 v 22:40 | Kyrtan |  Téma týdne
Ha, celkem zajímavé téma. Celkem příhodné, když jsem sám mladý. Sice nemohu poskytnou názor jaké to je, když je pak člověk starší, ale zato přesně vím, jaké to je být mladý. Mnoho lidí vidí mládí v různých pohledů. Záleží na tom jaký jste měli život, kde jste vyrůstali, v jaké rodině, a tak dále. Rád bych tady mluvil o sobě. Pokud mohu zahrnu do toho částečně i dětství.

Já jako dítě jsem měl celkem krásný život. Zezačátku to bylo super, ale potom se to zhoršovalo a ubívalo chvil, kdy mi bylo dobře. Když jsem chodil na základní školu, často jsme s ostatními u nás na vesnici hrávali fotbal a spoustu dalších her. Pak ale ti starší odešly na střední, nebo pryč a celkově se to tak vše rozpadlo. Spolužák se následně rok potom odstěhoval a já jezdil autobusem sám. Ano, nebyla to zrovna dálka, ale i tak. Problém byl i doma, kdy na mě rodiče neměly moc čas a já se stával uzavčeným a samostatným. Je to na jednu stranu dobře, protože možná proto sedím a píši tento text. Kdo ví, jak by to bylo, kdyby bylo něco jinak, ale nyní jsem zatím rád za to co mám. Později jsem do školy chodil s kamarádkoou která bydlela na druhé straně vesnice, takže jsem s ní občas jel do školy a ze školy. Prožil jsem s ní ale opravdu dobrá léta školy, ale i ta mi utekla někam pryč a já tam byl zase někde sám. Ano nebyl jsem sám, ale měl jsem ten pocit, protože jsem se nebavil s převážnou částí třídy, sám jsem jezdil domů a celý den jsem byl většinou doma. Ale posuneme se dále. Zbytek školy byl tak asi nějak stejný, moc jsem se nebavil a byl uzavřený a záhadný kluk. Pak přišel přechod na střední.

Byl to pro mě něco jako nový začátek. Byl jsem rád za spoustu nových lidí. Čase jsem však zjistil že jsem naprosto jiný než oni. Byli opravdu jinačí a to jak v chování, tak i ve vystupování a dalších věcech. Sám si myslím že můj nejlepší rok byl druhák a třeťák. Ten první byl totiž ,takové to poznávání lidí, se kterými se stejně bavit nebudu. Jo a zábavná poznámka. Ve třídě, co se učíme, jsem pouze já a jeden spolužák, víc nic. Ale nic, budu pokračovat. Druhák, ach to je to mé období, kdy jsem se zamiloval a změnil se. Zamiloval jsem se do tance. Byl jsem nesmírně rád za to, že každé pondělí mohu být ve skupince studentů z různých škol u nás. Byl jsem rád za svoji úžasnou tanečnici, na kterou nikdy nezapomenu. Byl jsem rád za tanec, protože je to pro mě něco nepopsatelného. Tehdy jsem se změnil. Z toho temného, uzavřeného a tichého kluka se stal kluk, co miluje, mluví a tancuje. Pro mnoho lidí jsem se stal někým a vím, že na mě jen tak nezapomenou a to i když mi sami nikdy nenapíšou. Je to také čas, kdy se našlo pár děvčat která vě mně vzhlížela. Ale dopadlo to tak, že mi bylo řečeno, že měli nějaké špatné období, a proto se semno bavily a následně přestali bavit. Takže je mi jasné že pokud si budu chtít najít přítelkyni, musí ta holka mít blbé období.

Ale dost srandy, byli to opravdu kouzelné momenty pro mě a také vzpomínky na které nezapomenu. Když jsem stál na parketu, poslouchal hudbu a pak tancoval s někým kdo mi věřil a nechal se vést. Někdo, kdo pro mě tehdy byl skoro anděl. Nikdy nezapomanu na soutěž v Praze, kde jsme skončily na třináctém místě, bez nějaké přípravy. Následný rok, třeťák, je pro mě významný kamarády. První pololetí bylo normální, ale to druhé, nevím jak k tomu došlo, ale s dvěma hodně dobrými kamarády jsme se domluvily, nevím koho to napadlo, že v pondělí nebudeme chodit do školy. Ano opravdu, celé pololetí jsme nechodili v pondělí do školy a místo toho jsme buď někde courali, byli na výletě a nebo někde na pivu. Byla to pro mě dosti zajímavá zkušenost do budoucna a i když vím, že mnoho lidí tvrdí, že by si měl člověk užívat dokud je mladý. Ano je to pravda. Mnoho možností je věkově omezeno, a proto by člověk měl těchto možností využít. Problém nastává, když vezmu v potaz dnešní mládež. V pondělí nejde do školy protože je jí blbě, zbytek týdně nějak odsedí a v pátek je konec světa a probudí se až v pondělí. Krásný příklad mohu uvést z jedné písničky od autora citátu, který mám zde uvedený.

Radši budem v baru řešit, jak je všechno na nic
a když budem při smyslech, tak si zase půjdem nalít,
ať nemyslíme na to, jak jsme vlastně malý,
když přežíváme v týdnu a žijeme jen pátky
Deethane, Gilotina z alba ZG

Pokud někdo bude chtít poslechnot celou píseň, zde je odkaz:


Je to píseň přesně trefná na to téma, které jsem ted nakonec načal. Slovo mládí je sice úžasná věc, ale je s tím spojená i nezkušenost, zbrklost a nerozvážnost. Mnoho mladých zahyne a to je protože oni, nebo jejich kamarádi jsou nerozvážní, nebo přecené své možnosti. Děláme tolik věcí zbytečněa proč? Možná protože o světě víme tak málo. Ano můžeš si říct "A co sakra ty víš o světě, že o tom tak poučuješ." Ano je mi pouhých devatenáct, ale přemýšlím nad světem naprosto jinak, než spousta lidí. Víte, za tu dobu co jsem sám, člověk tak nějak dospěje a ano, i když si vybírám své dětství a jsem velké dítě, tak jsem stále osoba, která ví kde je hranice a co je špatně. I když jsme stále ovlivněni systémem jaký tu máme, dle něj určujeme co je správné. Stále máme své vlastní svědomí a nutkání, co nás nutí dělat správné rozhodnutí. Proto prosím i když jsme mladí, jsme stále jen lidé. Úžívejte se mládí, ale s rozumem, protože ten vám může zachránit život...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama