Sen

12. února 2018 v 22:22 | Kyrtan |  Temné povídky
Nikdy jsem nevěřil své babičce, která říkala, že existují věci mezi nebem a zemí. Vysmíval jsem se jejím zkazkám o tajemných událostech, které ji provází po celý život. To vše až do onoho osudného dne.

Byl zrovna pondělní večer a já jsem šel se svými kamarády do hospody, kde jsme popíjely pivo a mluvily o různých příhodách a situacích které jsme dnes zažily. Jako každý takový večer jsme se rozloučily okolo desáté a já se vydal domů. Po cestě jsem však narazil na divnou osobu, v černém plášti až k zemi a kapucí, která stále na druhé straně silnice a připadalo mi, že mě její pohled pronásleduje ještě, už když jsem ji ztratil z dohledu. S divným tušením jsem přišel domů a něco mi říkalo že tu postavu znám. Nakonec jsem to nechal být, šel jsem se umýt a najíst a potom jsem ulehl do postele. Usnul jsem téměř ihned, ale brzy na to mě dostihly sny, které jsem již dlouho neměl. Zdál se mi sen o té postavě, jak s ní kráčím bok po boku po cestě zbarvené do ruda. Na obloze zářil velký rudý měsíc, který dosáhl úplňku. Ač jsem se snažil sebevíce, mé tělo mě neposlouchalo a já stále šel s tou postavou kam si, kde jsem to znal. Znenadání postava zastavila a já s ní. Nevěděl jsem co se bude dít a bál jsem se toho, ale když se po dlouhou dobu nic nedělo uklidnilo mě to, až do té chvíle než jsem viděl někoho přicházet po druhé straně silnice. Srdce mi strnulo v úleku, když jsem poznal toho kdo tam kráčí. Nemusel jsem mu vidět ani do tváře, ale jistě jsem vědět že jsem to já, a i když jsem se teď rozhlédl okolo sebe poznal jsem to místo. Bylo to přesně to místo, kde jsem se večer potkal onou osobou v černém plášti. Než jsem se stihl vzpamatovat, moje druhé já bylo už kdesi daleko a ztratilo se mi z dohledu a já se tedy zadíval na tu postavu, co stála vedle mě. S údivem toho, že kapuce která ještě před chvílí zakrývala postavu, teď ležela na jejích ramenech a odhalovala tvář oné postavy. S nechápavým výrazem jsem hleděl na obličej mladé dívky s dlouhými vlasy purpurové barvy. Když otočila svou tvář oněměl jsem úžasem. Její tvář zdobil letmý úsměv, kdy se jí jeden koutek mírně zvedal nahoru a vytvářel tak dolíček na jejím líci. Nad ústy byl malý nos jako knoflík a to vše zdobily dvě temně zelené oči posazené kousek od sebe těsně nad nosem. To vše uzavíraly jemné rysy jejího obličeje. Neměl jsem slov a kdyby ta dívka sama nepromluvila, asi by se mi ta chvilka táhla do konce života. "Musíš ihned domů", řekla dívka "hrozí vám všem nebezpečí". Jenže já tam jen stál jako smyslu zbavený a nemohl jsem se pohnout. Dívka mě uchopila za rameno a trhla se mnou tak, až jsem spadl prudce na zem "kluku prober se a upaluj domů, můžeš všechny zachránit". Ramenem mi projela silná bolest z tvrdého dopadu na chodník. Stačilo to však a až teprve teď jsem se se probral z omráčení a vyrazil rychlým klusem domů.Neuběhl jsem ani deset kroku a zastavil jsem se. Zamyšleně jsem se otočil k oné dívce, abych se zeptal jak se jmenuje, ale dívka tam nebyla a ani nikde v okolí. v Tuto chvíli to bylo jedno, důležitějsí bylo to co říkala, a tak jsem se zase rozběhl. Když jsem přibíhal k domu, uviděl jsem uvnitř nějaké světlo, jako by tam někdo svítil baterkou a srdce se mi sevřelo strachem. Proč by si někdo z rodiny svítil baterkou. Rozrazil jsem dveře, které byli pootevřené a vběhl jsem do kuchyně. A v tu ránu jsem strnul jako kámen z toho co jsem viděl. V kuchyni byla všude krev a na stole ležel nůž zbarvený krví. Popošel jsem ke stolu abych si prohlédl nůž a spatřil jsem něco čeho jsem se obával. Spatřil jsem svého otce jak leží v kaluži krve a s dalším nožem zaraženým hluboko do hrudi v místech kde se nachází srdce. Okolo těla se tvořila velká kaluž krve a každou chvílí se zvětšovala. Vykřikl jsem a padl na kolena. Z očí se mě spustily slzy a bezmocně jsem natahoval ruce k mrtvému otci. Náhle jsem zaslech, jak za mnou zavrzala podlaha, a tak jsem se prudce postavil a otočil. Stál tam nějaký muž. "Kdo jsi" vykřikl jsen na něj. Muž se zasmál a řekl "další obět, dnešní noc je krásná." Strnul jsem strachy, "ten člověk mě chce zabít, jako otce" probleskla mi hlavou myšlenka. Muž se ke mě pomalu blížil a jeho smích získával na síle, až se dostal do fáze kdy to byl spíše fanacitný skřek. "Co mám dělat" přemýšlel jsem. Muž byl u mě a s nožem v ruce se na mě vrhl. "To je konec" přiznal jsem si. Nůž se blížil a já zavřel oči. Smířil jsem se se smrtí, stejně jsem na světě neměl nic. Náhle se ozvalo kovové cinknutí. Otevřel jsem oči a muž se válel na zemi. "Co se stalo" ptal jsem se sám sebe. Podíval jsem se na muže a všiml si že se válí v kaluži krve. "on uklouzl, děkuji ti tati" řekl jsem si v duchu a rychle vyrazil z kuchyně ke schodům do druhého patra. Schody nahoru jsem bral po pěti a ani jsem nebral ohled na to, že je tma a já bych mohl uklouznout. Doběhl jsem ke dveřím do ložnice. Dveře byli otevřené. zalapal jsem po dechu "prosím, že to není pravda." Rozsvítil jsem světlo. Spatřil jsem ještě něco horšího než dole. U poslele na zemi ležela v kaluži krve, jak mamka tak i babička. Přiškořil jsem k mamce a padl na kolena. Obě byli mrtvé. V očích se mi objevily slzy a v srdci se zařal bouřit hněv. Z hrdla se mi vyvalil hrozivý nářek spojený s nabývajícím hněvěm. Uslyšel jsem že se ten muž blíží. Rychle jsem vstal, zhasnul světlo. Přemýšlel jsem, ale nic mě nenapadlo. Hledal jsem něco, čím bych se mohl brájit. Silueta muže se obejevila ve dveřích a moje ruce konečně něco nahmataly. Uchopil jsem tu věc pevně, až mě z toho boleli prsty. "Mě neutečeš chlapečku" řekl muž a zase se rozesmál. Čekal jsem. Hněv ve mě chtěl už vyrazit, ale přemohl jsem ho stál přikrčený u skříně nalevo od dveří. Muž vstoupil do místnosti. Já se rozběhl a ohnal se po tom muži. Ten však uhnul auhnal se svým nožem. Naneštěstí také minul a já se znovu rozmáchl. Tentokrát jsem uslyšel jeho hlasité zachroptění spojené s hlasitým žuchnutím. V zápalu hněvu jsem ho udeřil ještě jednou...pak ještě jednou....ještě jednou...ještě...

Probral jsem se z jakého si omráčení. doběhl jsem k vypínači a rozsvítil. Muž ležel na zemi asi metr od mamky a babičky mrtev. Tedy pokud se dá říct mrtev v případě, kdy jeho lebka byla rozmlácená na koberci a částečně na postely. Přelámané ruce a nohy od opakovaného bylí. Zhrozil jsem se a podíval se na to co držím v rukách. Byla to otcova hliníková basseballová pákla. Nyní to byla spíše pokroucená kovová tyč. Shrozil jsem se "co jsem to udělal, já jsem ho zabil." upustil jsem pálku a nohy se mi podlomily. Dopadl jsem an koberec a začal cítit drobnou bolest, která začínala čím dál více pulzovat tělem. Podíval jsem se co je to za bolest a z boku mi trčel zabodl nůž. Začínal jsem cítit jak mi z rány utíká život. Pokusil jsem se zvednou, ale nohy mě neposlouchaly. Uchopil jsem nuž za rukojeť a rychle jsem ho vyrthl ven. Z rány se začal rychle linot krev a Já věděl že tohle je konec. Pomalu jsem začal upadat do bezvědomí a během té chvíle než se tak stalo, se mi přehrál život před očima a také ty zkazky co mi vždy vyprávěla babička. To bylo poslední na co jsem myslel, protože z jejích vypravování jsem znal tu osobu v plášti, tu dívku překrásnou. To ona je znamení které jsem měl vidět. To babičce jsem měl věřit...


Prudce jsem se probral a posadil na postel. Málem jsem z ní spadl na podlahu, jak se mi zamotala hlava. Chvíli jsem byl zmatený a nevěděl jsem kde jsem, ale potom jsem si vzpomněl a ihned vyrazil prohledat celý dům. Nikde nikdo nebyl, tak jsem se rozhodl, že to byla pouze noční můra a vydal jsem se zpět do pokoje, ale po cestě jsem potkal otce který si šel pro něco do kuchyně a v té chvíli mi to došlo. Nebyl to jen pouhý sen....

Dnes, vždy když si na to vzpomenu, musím poděkovat babičce za její příbehy, které mi vyprávěla. Jen díky ním jsem zabránil tomu, aby se něco stalo mojí rodině, protože oné noci se opravdu zloděj objevil. Byl to několikanásobný vrah, který utekl z léčebny v městě. Jenže já ho čekal...

Kyrtan
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 13. února 2018 v 3:51 | Reagovat

Neměj strach, noc zažene běsy!

2 Kyrtan Ardale Kyrtan Ardale | 13. února 2018 v 15:40 | Reagovat

[1]: které se pak budou opakovat. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama