Holka

2. března 2018 v 20:00 | Kyrtan |  Něco málo z "poezie"
Dívka ze snů,
tu kterou mám rád.
Připadám si jako pes,
když zkouším si s ní psát.

I když v tichu bývám rád,
její hlas je pohádkou.
Chtěl bych poslouchat jej dál,
a být s ní na chvíli krátkou.

Vždy se zjevíš z čista jasna,
do života vstoupíš mi.
Svíce v mé srdci už však zhasla
a já nevím co odpovím.

Hledat smysl ve větách
a v srdci mít strach.
Proč nenacházím tu odvahu,
říct jí tu krátkou stať.

Že rád jsem za její přítomnost
a možná jí mám rád.
Zahodit všechnu svoji skromnost
a užívat si s ní život dál.

Pak se jí však zeptám,
zda-li jí to vadí.
Že nazval bych jí rád,
svoji hezkou paní.

Hledí na mě s překvapením,
když řeknu jí, že rád ji mám.
Říká mi že neocením,
její duši, její plán.

Já však vím,
že s ní být smím.
Že mohu být jejím kamarádem,
ale ničím jiným.

Život není osvícení
a nečeká na nás slast.
Je to jen snůška lží,
co zlomí ti vlas...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama